Letošní počasí si s námi pohrává. Nejinak tomu bylo na dalším podniku MMČR side a quad v Dobřanech v sobotu 26.září, kdy závodníci museli skousnout opravdu náročné podmínky – nepřetržitý déšť, silnou vrstvu bahna, obrovské kaluže a měnící se koleje. Vzhledem ke zhoršující se situaci kolem koronaviru startovní pole značně prořídlo o zahraniční týmy. V bahnitých závodech se tak nejvíce dařilo „jawistům“. Celkově zvítězili Černý-Chopin před premianty na republikovém pódiu Herclíky a dvojicí Šroler-Zářecký.

 

 

Již první jízda ukázala, že na rozbahněném terénu to nebude žádný med. Start se musel opakovat, protože po prvním kole zůstalo mnoho posádek viset v kopci. Přikročilo se i ke zkrácení trati. Po restartu se do čela drali bratři Boukalové před Černým s Chopinem. Jejich vedení ale netrvalo příliš dlouho. Po prvním kole je z kopce předjel již zmíněný Černý. Jakmile se dostal na špici závodu, už v něm setrval až do cíle. Ostatním cuknul. Smůla lehla na jeho soupeře, kterým to po 4. kole začalo prskat a následně museli zastavit úplně. Na jejich druhou pozici se tak posunuli Herclíkové, které v závěru stačil dojíždět třetí Králíček. Výborně se v bahnitém marasmu jelo rakouské dvojici Umgeher-Rottensteiner před Pečovými.

 

 

 

Poslední jízda již nabídla bitvu o „holé přežití“ na trati, která byla značně zkrácena a prakticky se jela pouze spodní část tzv. stadion. Holeshot tentokráte urval Černý, což ho předurčilo do pozice suverénního lídra závodu. Jeho největší soupeři, bratři Boukalové, se znovu potýkali s technickými problémy. Po 2. kole jim motorka přestala jet úplně. Zatímco Černému se na rozbahněné dráze nadmíru dařilo a bylo vidět, že na takovém terénu umí. Ostatním naděloval kolo za kolem. Divákům se ale naskýtala zajímavá podívaná, kdy u ostatních posádek trnuli, jestli vyjedou nebo nikoliv. Herclíkové zůstali viset v koleji a dlouho to z ní dostávali. Obdobně si vedli i Králíčkové. Naopak to šlo dvojici Šroler-Zářecký, kterým se tentokráte zadařilo a vybojovali si druhé místo. Za nimi se na třetím objevili Pečové a jako čtvrtí byli klasifikováni bratři Herclíkové. Králíčkům pak patřila pátá pozice.

 

 

 

 

 

Také startovní pole u přeboru značně prořídlo a do závodu nastoupilo malé torzo. Dopomohlo k tomu i deštivé počasí a značně rozbahněná trať, která byla pro tuto třídu zkrácena jen o spodní část, tzv. stadion. Hlavní kategorii zde ovládli Tyrk-Krejčí. Druzí za nimi se umístili Šimůnkové a třetí pozice patřila dvojici Poslušný-Rozhoň. Ve veteránech řádili Pečové, kteří zvítězili před několikanásobnými mistry této třídy Hutira-Plhák. Třetí místo si vyjeli Tyrk-Ševčík. V klasicích se bahenní lázně nebáli Bolfové. První místo si tak zajistili pro sebe.

 

 

 

 

V Dobřanech si závodníci prošli pravým očistcem. Trpěli oni i technika, přesto bahenní rochnění v neustávajícím dešti nakonec zvládli.